Moje pomáhací galerie. Kdo chce, tomu pomohu. Jde mi to (táta občas brble, že mu akorát překážím, ale stejně je ve skutečnosti moc rád, že se mu tam trochu pletu).
Často je teď u nás ve Frýdku na návštěvě babi Maruš. Hlídá mě. Máma má v bříšku „mimi”, tak nějak nestíhá. Babi zatím jo.
Taky jsem jela poprvé na lyžích. Táta vytáhl staré dědovy lyže a jeli jsme. Chtěla jsem jezdit pořád dokola a dokola, ale tátu to šlapání nahoru nějak nebavilo (mezi námi - dost funěl). Ještě že jsme na lyže jeli dopoledne - bylo tak teploučko, že odpoledne nebylo po sněhu ani památky.